Motto: … zvednutou dlaní zastínil oči proti slunci a zálibně přelétl očima rybník zčeřený drobným vánkem. Hráz byla lemována statnými topoly, zleva šumělo rákosí a trávník vybízel k odpočinku. Pohladil Bucka, který na něj tázavě hleděl, mezi ušima. „Máš pravdu kamaráde, tady si dáme pauzu“. Zatímco pes zápolil s uzeným pamlskem, ponořil lehce nateklé nohy do chladivé vody a s potěšením nastavil tvář slábnoucímu slunci. „Ahoj, jak to jde?“ Vytrhl jej ze slastného podřimování hlas dalšího poutníka a již se k němu natahovala ruka s plácačkou něčeho ostřejšího na přivítanou. „Znám tady kousek pěknou studánku, dáme ještě deset kiláčků a jsme tam. Zvu tě na polívku!“ Obul rychle boty, nahodil bágl, jejich psi zaujali pozici bok po boku a vyrazili za vidinou teplé večeře.

*

Charakteristika dogtrekkingu spočívá v následujícím: účastník – závodník je se svým psem, opatřeným postrojem typu guard, spojen šňůrou nebo jej vede na vodítku za obojek. Po vytyčené trase se pohybují za pomoci turistické mapy dle připraveného itineráře. Pořadatelem určenou povinnou výbavu (nejčastěji se skládá z karimatky, spacáku, čelovky, mapy, misky pro psa, láhve na vodu a krmení s jídlem) může nést v batohu na zádech, či část uložit do speciálních psích batohů. Na zdolání trati vedené volnou přírodou bývá určen maximální časový limit. Pochody mohou být buď na více kol nebo s možností v průběhu bivakovat.